Insolvence

Insolvence neboli „neschopnost dostáti peněžitým závazkům“ je stav, kdy zadlužený i přes snahu platit nemá možnost vyrovnat své dluhy.

Stav, kdy zadlužený není schopen poplatit své penežité závazky (je takzvaně „insolventní“) je v konečném nevýhodný jak pro zadluženého tak pro jeho věřitele, stát i společnost jako celek. Insolvence je regulovaná je v právním řádu České republiky hlavně zákonem č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

Insolvence se také hojně používá pro insolvenční řízení, jehož předmětem je řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka dle podmínek insolvenčního zákona. Úpadek dlužníka je možné řešit třemi základními způsoby: 1.) konkursem, 2.) oddlužením (neboli lidově řečeno tzv. „osobním bankrotem„), 3.) reorganizací (tento způsob řešení úpadku je určen pouze větším firmám).

Sám insolvenční zákon pak v ust. § 1 uvádí, že „Tento zákon upravuje:

a) řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů,

b) oddlužení dlužníka.

Pojmy „úpadek“ a „hrozící úpadek“ jsou pak insolvenčním zákonem definovány v ust. § 3 takto:„

(1) Dlužník je v úpadku, jestliže má

a) více věřitelů a

b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a

c) tyto závazky není schopen plnit

(dále jen platební neschopnost„).

(2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže

a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo

b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo

c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo

d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

(3) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

(4) O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Jak si můžete všimnout z výše uvedeného, insolvence je poměrně složitý právní termín. Neméně složité je pak řešení insolvence.